JAK TO VŠECHNO ZAČALO
Nápad se zrodil na jaře roku 2013. Nebyl tak úplně můj. Kamarádka nebyla spokojená s kvalitou „zapékaného müsli“ v obchodech. Pekla si ho doma. Já hledal příležitost a dělat kvalitní pečené müsli se zdálo jako dobrý nápad.
Na podnikání je nejtěžší začít. Sebrat odvahu, peníze a pustit se do toho. To mi trvalo půl roku. Pracoval jsem ve státní správě na referentské pozici, takže času na přemyšlení bylo dost. Do prosince jsem zkoumal trh, počítal a připravoval se na ten první krok. Pak už to šlo ráz na ráz. Vyvinul jsem první tři směsi, které se dosud nezměnily. Bylo to čokoládové, semínkové a ovocné. Müsli mělo v rodině a mezi známými dobrý ohlas, ale pořád tu byl jeden háček. Nebylo ho kde vyrábět…
„Výrobnu“ jsem zřídil v rodném pokoji u rodičů v domě. Janovu pec (rozuměj troubu) jsem vydražil na aukru. Ponky vyrobil rodinný truhlář František. Kachlíky nalepil Fanda, přezdívaný atomový zedník. Linoleum na podlahu dodal soused Martin. Pekl jsem vždy v neděli a přes týden müsli prodával známým. V té době ještě nebyl ani e-shop. V pokojíku jsem vydržel přibližně půl roku, než jsem se odhodlal k dalšímu kroku. Máma byla trochu zklamaná, že skončily voňavé neděle. Rozpálená Janova pec vždycky krásně provoněla celý dům.
Výrobnu jsem do Sedlce přestěhoval v květnu 2014. Ocitl jsem se v průmyslovém areálu v přízemní budově. Měl jsem tu pronajaté dvě místnosti a sociální zázemí s úklidovou komorou. Plocha 47 m2 se zdála být dostačující. S přáteli jsme svítivě žluté stěny vymalovali na bílo, natahali vybavení a výroba v novém mohla začít. Stále jsem chodil do zaměstnání, takže s pečením vypomáhala kamarádka. V červnu jsem spustil e-shop a müsli zamířilo do prvních obchodů.
V červenci 2014 jsem začal prodávat na trzích na Kulaťáku v Dejvicích. O stánek jsme se dělili s nově vznikající spřátelenou cukrárnou Mučenka. Přes týden v práci, v sobotu na trhy a v neděli vyrábět. Byly to těžké časy. Trhy mi pomohly dostat se do povědomí zákazníků i obchodů. Výroba pozvolna rostla a tak přišlo nevyhnutelné rozhodnutí. V září roku 2014 jsem se rozloučil se státním úřadem a vydal se na cestu nejistoty.
O tom, co se dělo dál, vám budu vyprávět příště.
Váš Jan
